Specifika útoku z „handy“ (pro praváky)  (autor Ondra Vlček, zveřejněno 18.03.2013)


Dnešním článkem bych chtěl přiblížit a posléze objasnit problematiku poměrně složitého tématu a to útok praváků z handy.


Útok jako takový je poměrně složitou herní činností, kde musíme sladit několik technických a koordinačních dovedností do jednoho celku. Jak již jistě víte (z předchozích článků) útok se dělí na několik částí. Pokud ho rozdrobíme na mini části, jedná se o rozběh, odraz, let (ve výskoku), úder do míče a dopad. Nesmíme zapomenout, že kromě předešlých jmenovaných faktů je poměrně složitá další záležitost, která se s útokem pojí a to načasování, kdy na nahrávku či vlastní nadhoz vystartovat. Jde o okamžik, kdy je ideální zahájit rozběh na útok, aby byl míč udeřen v nejvyšší možné výšce nad sítí, tzn. v maximálním možném výskoku s nataženou (takřka vzpaženou) úderovou paží, ve volejbalové terminologii jde o tzv. smečařský doskok. Ideální okamžik pro začátek rozběhu na útok je u většiny hráčů v okamžiku, když míč opouští ruce nahrávajícího hráče.


Důvodem, proč je handa pro většinu praváku tak neoblíbená k útočení je fakt, že míč od nahrávajícího spoluhráče letí ke smečaři po delší dráze, tzn. přes hlavu ke vzdálenější paži od místa nahrávky. Tento problém se ještě umocňuje při nahrávce z pole, kdy je nahrávajícího a míč složité sledovat a mít tak míč pod vizuální kontrolou.


Pro praváka je nesmírně důležité, aby měl před samotným útokem z handy dokonale zautomatizován celý pohybový vzorec, aby nemusel věnovat pozornost například tomu, jako nohou mít vpředu před rozběhem na útok, jaké je odrazové postavení, jak probíhá zášvih paže a samotný úder a také, v jakém postavení se dopadá.


Na handě je důležité soustředit se již na důležitější záležitosti typu:


• Kam vybrat či přijmout míč, aby následný útok probíhal v místě, ze kterého se mi nejlépe útočí nebo z místa, kde mám největší přehled o soupeřově poli (postavení soupeře na bloku a v poli)
• Srovnávacím (prvním) krokem rozběhu regulovat menší odchylku nahrávky
• Druhým krokem rozběhu vytočit špičku pravé nohy mírně vně, abychom napomohli k vytočení trupu směrem na postranní lajnu hřiště
• Oddálit ve fázi nápřahu (v letu) na následující útočný úder co nejvíce svalovou (břišní) diagonálu mezi levou kyčlí a pravým ramenem
• I po útočném úderu se snažit udržet toto vytočení a míč usměrňovat pouze švihem paže spolu s přetočením předloktí a zápěstí
• Dopad s levou nohou vpředu do pokrčených kolen

Rozběh na útok, jeho směr a rychlost musíme samozřejmě přizpůsobit podle směru a výšky nahrávky. Je několik možností, jak můžeme nahrávku popřípadě útok regulovat. Nahrávku regulujeme částečně umístěním přihrávky či vybrání, následně zvoláním na nahrávajícího spoluhráče místo, kam má nahrát (u sebe, střed, kůl, za, rychle atd.). Pokud ani předchozí rady nepomohou, je nutné zvolit si rozběh tím směrem, abychom byli včas a se správným vytočením osy ramen vůči nahrávce. Rozběh může být proveden přímým směrem rozběhu k nahranému míči, vnitřním (do středu hřiště) a vnějším (směrem k anténce) obloukem rozběhu směrem k nahrávce.


Závěrem bych zopakoval, že nejjednodušší šablona pro útok na ztrátu (při soupeřově servisu) je příjem před sebe, tzn. uvnitř podélné poloviny hráče na handě, nahrávka je pak provedena vbíhajícím spoluhráčem na krátkou vzdálenost, což zapříčiňuje nejmenší možnou pravděpodobnost nepřesnosti v nahrávce.
 


 
martin (19.03.2013 12:30:20) 
Do ktereho okamziku je tedy provedeni utocneho uderu shodne napriklad s lobem "lajn" resp. kdy a jakym zpusobem (pohybem, rotaci ceho) zacnu premlouvat mic, aby letel ca pod uhlem 70° k ose ramen?
Drobek (19.03.2013 12:38:18)
dokud polari nerupnou nervy a nevyrazi na jednu ze stran.. problem jsou tzv "cihajici polari" a zaroven "motorove mysi".. takovi se musi leda umlatit silou 

strana: 1