Druhy útočných úderů a útočné kombinace na signál  (autor Ondřej Vlček, zveřejněno 04.02.2013)

Druhy útočných úderů

Útočný úder se dle způsobů odbití dělí na několik možností a to na útok:

• Lobem – trajektorie letu míče je oblouk

• Drajvem - trajektorie letu je přímka, míč letí do zadní části hřiště

• Smečí - trajektorie letu je přímka, výrazně razantnější pojetí než u lobu i strmější dráha letu

• „Kobrou“ – míč většinou zahrán obloukem, ale není to pravidlem

• Sklepkou – nouzový úder při nahrávce směřující hodně blízko na síť (smečař volí úder dlaní, ale zapojí do něho pouze švih plynoucí z loktu a zápěstí)


První tři jsou údery jsou rotované, ostatní dva tzn. kobra a sklepka nikoliv.


Herní kombinace (útočné)

Na rozdíl od šestkového volejbalu nejde v beachvolejbalu mluvit o herních kombinacích tak obsáhlých a složitých. Je to dáno právě počtem hráčů na kurtu, ale to nic nesnižuje na atraktivitě plážového sportu.

Pokud se zaměříme na útočné herní kombinace na signál v beachvolejbalu, tak můžeme hned na úvod říci, že zde najdeme pouze ty jednoduché a to právě proto, že na těch složitých se podílí více jak dvojice hráčů, což je v klasickém beachvolejbalu nemožné. Nenajdeme zde ani ty kombinace, kde dochází ke křížení postů a ani tandemové kombinace.

V beachvolejbalu je útočných kombinací na signál omezené množství a jsou především ovlivněny přípravnými kombinacemi (příjem, vybírání), které nám následnou nahrávku i samotný útok na signál velmi usnadní. Hodně záleží na místě a přesnosti přihrávky, signály rozeznáváme:

• Verbální (zavolání na spoluhráče čísla označující druh konkrétní nahrávky)
• Neverbální (ukázání si na prstech za zády před rozehrou, podobně jako styl obrany)

Druhy ÚK na signál:

• 1 – rychlík – útok z rychlé nahrávky nad sebe nebo před sebe z pohledu nahrávajícího
• 4 – krátká střelba – zkrácená nahrávka 2 až 3m od nahrávajícího hráče
• 2 – metr - polovysoká nahrávka 1 až 2m (před i za hlavu nahrávajícího hráče)
• střelba do kůlu

Další ÚK se dle mého nevyskytují a pokud ano, tak nejsou na signál a vyplynou spontánně ze hry.


ÚK na signál mají za cíl přelstit a svou rychlostí překvapit obranu soupeře a to především na síti, tzv. rozhýbat soupeřova blokaře. Tyto signály většinou volíme v okamžiku, kdy se nám útočně nedaří a soupeř je tzv. na koni. Částečně mají tyto nepříliš časté ÚK změnit rytmus hry a více znepřehlednit útočnou hru tak, aby soupeř nemohl vždy dokonale formovat obranu.