Pro ČR a PBT vezeme čtvrté a deváté místo z Mistrovství Evropy do 22 let  (autor Ondra Vlček, zveřejněno 02.09.2015)

V minulém týdnu se v portugalském Macedo de Cavaleiros uskutečnilo Mistrovství Evropy hráčů do 22 let. Prague beach team měl hned dvojí zastoupení, a to jak v ženské, tak mužské části turnaje. Startovala zde tři česká dua, z toho první dvě absolvovala celou přípravu právě ve Střešovicích. Jedná se o Ondřeje Perušiče s Tomášem Váňou, Nicole Dostálovou s Kateřinou Valkovou a třetí českou dvojicí v turnaji byla Magdaléna Dostálová s Markétou Bendíkovou.

Do Portugalska jsme odlétali v pondělí ráno, do hráčského hotelu jsme přicestovali v podvečer a byli jsme velmi rádi, že jsme ještě před soumrakem stihli společný hodinový trénink.
 
V úterý byl čas na dva tréninky, dívky měly společný ve čtyřech hráčkách, kluci dopolední samostatně a odpolední převážně herní s druhou rakouskou dvojicí.
 
V úterý večer už byl pro ženskou kategorii technický meeting, kdy se oba ženské páry dozvěděly, koho jim los přiřadil do skupiny. Niky s Kačkou měly ve skupině D za soupeřky týmy z Polska, Švýcarska a Srbska. V polském a švýcarském případě šlo o druhé týmy těchto států.
 
Středa byla pro naše muže stále ještě tréninkovým dnem a na programu byly opět hned dva tréninky, dopolední s druhým týmem Švýcarska a odpolední fáze zase jen ve dvou respektive ve 3 s trenérem. Děvčata zahájila turnaj zaslouženou výhrou ve velmi vyrovnaném zápase se švýcarskými „dvojkami“. Niky s Káčou zvítězily 2:0 po setech dvakrát 22:20. Odpolední zápas už tolik povedený nebyl a troufám si tvrdit, že v tomto utkání jsme předvedli jednoznačně nejslabší výkon v turnaji. Polky nás předčily ve všech složkách herního výkonu a my se trápili především na příjmu a následné ztrátě. V tomto utkání jsme Polkám podlehli 0:2 na sety.
 
Středeční dlouhý den byl ještě zakončen technickým meetingem mužů, kde se i naši muži, konkrétně Ondra s Tomášem (dále jen Perun a Vandy) dozvěděli své soupeře ve skupině. Byli jimi Italové, Izraelci a druhý pár Švýcarska.
 
Čtvrtek přinesl jen samé výhry. Kluci deklasovali Izrael v poměru setů 2:0 (21:13, 21:8), následně dívkám se povedl něco podobného se Srbkami a oba páry tak měly pro tento den dohráno. Dívky absolvovaly ještě v podvečer losování do pavouku. Skončily druhé ve skupině D, a tak s napětím čekaly, jaké soupeřky jim los určí. Bohužel los byl nemilosrdný, pro první kolo Italky, které byly objektivně řečeno jednoznačně nejsilnější soupeř pro první kolo turnaje. Případné druhé kolo švýcarský pár Eiholzer, Betschart. Tyto Švýcarky mají nespočet medailí z mládežnických ME a MS, dále objíždí světovou sérii, letos na Openu v Praze porazily např. Harmannovou s Bonnerovou a krom jiného jsou taky vítězkami Evropských her v Baku.
 
V pátek si chlapecká část výpravy musela přivstat, první utkání bylo od devíti hodin a nutno připomenout, že z hráčského hotelu se ještě cestovalo rovných 30 min autobusem do dějiště turnaje. Kluky čekal druhý zápas v turnaji a soupeřem jim byl tým ze Švýcarska. Perun s Vandym začali výborně, první set nedali soupeři šanci a získali ho 21:16. Druhý set kluci pokračovali ve skvělém výkonu, vedli 15:6, dále 17:12, také 18:13 a pak přišel zkrat, posun ve skóre na 18:18, 20:20 a prohra 20:22. Tento průběh druhého setu dostal soupeře na koně a bylo velmi těžké se vrátit do hry. Kluci ovšem zabojovali a zvládli vyhrocený tiebreak vyhrát. Nakonec tedy vítězství 2:1 (15:13).
 
Těsně po poledni zahájily utkání prvního kola Niky s Káčou, a to proti italskému duu Zuccarelli, Lestini. Očekával jsem vyrovnaný průběh utkání, a to se také potvrdilo. Dívky utkání i s nutnou dávkou štěstí nakonec ovládly, a to 2:1 na sety (20:22, 29:27 a 15:8). Jako trenér jsem měl před tímto utkáním na paměti, že v případě prohry by 17. místo na ME U22 bylo nehledě na los velkým zklamáním, a to nejen pro mě, ale i pro holky samotné.  Ty měly letos velmi úspěšnou sezónu. Například vyhrály dva ženské turnaje naší tour, na jednom byly třetí, vyhrály také MČR do 22 let. Dále se dostaly se do hlavní soutěže na CEV Satellitu v Rumunsku, kde skončily 13. nebo také postoupily z kvalifikace na MEVZE v Rakousku, kde porazily mistryně Rakouska z letošního roku a celkově skončily páté. Takto úspěšný rok by si takovýto debakl na závěr sezóny rozhodně nezasloužil. Naštěstí se s tímto zápasem dívky vypořádaly na jedničku a negativní scénář se tak neuskutečnil.
 
Páteční podvečer nabídl další dvě utkání, a to boj chlapců o prvenství ve skupině s Italy. V tomto souboji nebyl pochyb o vítězi, Perun s Vandym od začátku do konce vedli a nakonec zvítězili 2:0. Díky tomuto vítězství si zajistili prvenství ve skupině, a tak i přímý postup do 2. kola turnaje.
 
Dívky čekal v ten samý čas souboj o všechno, tím myslím o setrvání v turnaji proti týmu Eiholzer, Betschart. Toto utkání mělo jasného favorita, a to tým ze Švýcarska. Po dvou odehraných setech se pro nás souboj o postup do 3. kola turnaje nevyvíjel zle, musel totiž rozhodnout tiebreak, v němž se Níky s Káčou držely do stavu 10:10, pak si vybraly horší chvilku především na příjmu a rozhodující set prohrály. Neočekávaná výhra nebyla daleko, bohužel.  Nutno dodat, že Naše přemožitelky celý turnaj vyhrály a staly se tak Mistryněmi Evropy. O to více mrzí, že Niky s Káčou prohrály na ME U22 dvakrát, a to s oběma finalisty. Vítězky ztratily pouhé dva sety a jeden z toho právě s námi.
 
Večer proběhlo ještě losování do pavouku mužů, kde si naši kluci vlastníma rukama vylosovali své soupeře. Byly to šťastné ruce, protože nám přilosovaly hratelné soupeře.
 
Sobota byla dnem, kdy oba české ženské páry byly už z turnaje venku. Sluší se dodat, že Markéta Bendíková s Magdalénou Dostálovou obsadily stejně jako Niky s Káčou devátou příčku, když je z turnaje vyřadila polská dvojice, která dokráčela až do finále, jedná se o Kociolek, Strag. Markétu s Majdou a jejich průběh turnaje nepopisuji proto, že je netrénuji, a tak se dle mého nehodí hodnotit jejich výkony a výsledky.
 
Sobotní hrací den zahájili Perun s Vandym infarktovým utkáním s Dány. Tento souboj budu mít asi nejen já dlouho na paměti. Dánové na nás doslova vlétli, vycházelo jim, na co sáhli, často útočili na druhou a nutno dodat, že bezchybně a účinně. Než se kluci rozkoukali, už jsme ztratili první sadu 15:21. Druhý set kluci bojovali, ale stále tahali za slabší konec, čekali na chybu soupeře a ta bohužel nepřicházela. Když už jsme v koncovce druhého setu prohrávali 18:20, zdálo se, že příznivý los nevyužijeme, ale opak byl pravdou. Kluci svou bojovností a dobrým blokem Vandyho otočili set a nakonec vyhráli i tiebreak 15:13. Tímto parádním výsledkem jsme postoupili do 3. kola turnaje, kde na nás čekali znovu Italové.
 
Jejich hru jsme měli nastudovanou z předchozího dne a líbilo se mi, že kluci toto utkání hráli neuvěřitelně soustředěně, s maximálním nasazením a chutí dostat se do semifinále. Toto vše nám přineslo jasnou výhru 2:0 (21:13, 21:14). Díky této výhře se chlapci posunuli do závěrečných bojů turnaje, tedy do semifinále a boje o medaili, které byly na programu v neděli.
Bohužel je třeba říci, že semifinále se Perunovi s Vandym příliš nevydařilo, protože páru DI Giantommaso, Thiercy byli důstojnými soupeři pouze ve druhém setu. Francouzi si touto výhrou zajistili účast ve finále. Nás tato prohra posunula do boje o bronzové medaile.
 
Druhé semifinále bylo soubojem Ruska s Polskem, Bryl s Kujawiakem zvítězili ve dvou setech, takže nás v boji o bronz čekal soupeř z Ruska.
 
Utkání o bronz začalo v 15 hodin a nevyvíjelo se pro české barvy vůbec zle, v technickém oddechovém čase jsme sice ještě prohrávali 9:12, ale netrvalo dlouho a stav se otočil. Perun s Vandym měli v koncovce setu pět setbolů. Následně Velichko se Sivolapem jeden a bohužel ho ihned proměnili. Druhý set byl z české strany dost poznamenán výsledkem minulého setu a Rusové tak převzali otěže zápasu a zvítězili 2:0 (26:24, 21:14).
 
Tato prohra sice znamenala nešťastnou bramborovou medaili pro české kluky, ale je nutno připomenout, že je to nejlepší výsledek mužského mládežnického beachvolejbalu od roku 2003.
Kompletní výsledky z ME U22 najdete zde, ženy a muži.
 
Dovolím si stručný popis sezóny z pohledu Peruna s Vandym. Příprava začala v lednu letošního roku v jiném složení, a to Perušič, Beneš. Ondra Beneš se bohužel nedlouho nato vážně zranil a hledala se za něj adekvátní náhrada. V halovém MČR zaskočil Martin Pihera a zaskočil velmi dobře, titul mistra ČR byl na světě. Následně do přípravy vstoupil Tomáš Váňa a ten v podstatě bez extra dlouhého tréninku vstoupil do letní sezóny. Spolupráce Peruna a Vandyho nebyla problémem, už spolu v minulosti hráli a byly spolu i na MS U19 na Kypru. Výčet výsledků hovoří za vše, vyhráli čtyři mužské turnaje české tour. Jsou mistry republiky do 22 let a jejich nejhorším letošním výsledkem ze 14 odehraných turnajů je sedmé místo z posledního Super Cupu, kde je vyřadil z turnaje lotyšský olympionik z OH v Londýně, Ruslans Sorokins.
Na závěr bych chtěl poděkovat svým čtyřem svěřencům (Káče, Niky, Perunovi a Vandymu), za velký kus odvedené práce a skvělé výsledky.
 
Mrzí mě jen dvě věci a to, že se z Portugalska neveze medaili a také, že se ME U22 termínově krylo s MČR. Rána pod pás navíc je, že za výsledky na ME moji svěřenci do žebříčku ABV dostali méně bodů než za poslední místo na MČR, kde by byli nasazeni jako třetí respektive šestý pár.