Odbití obouruč spodem  (autor Ondřej Vlček, zveřejněno 13.08.2012)


Pro větší přiblížení minulého tématu metodického koutku, kterým byl příjem podání neboli přihrávka, bych tento článek věnoval odbití obouruč spodem, dále jen OOS. Tento úder zajišťuje ve velké většině přihrávku celého hřiště u většiny hráčů beachvolejbalu.
OOS je používám především, jak už jsem zmínil, na příjem soupeřova podání, dále také na vybírání soupeřova útoku, na příjem míče zadarmo letícího od soupeře, dále slouží k vykrytí svého spoluhráče po jeho útoku do bloku a také k vykrytí po vlastním bloku. Nesmíme ovšem zapomenout na to, že OOS se využívá také k nahrávce na útok vlastního spoluhráče!
Technika OOS – Ruce jsou pevně spojeny tím, že si vložíme dlaň jedné ruky do té druhé a palce zajistí pevný úchop. Hlavní ovšem je, aby obě předloktí byla co nejvíce vytočena vně, čímž získáme větší a rovnější úderovou plochu na styk s míčem. Míč udeřujeme v prvních dvou třetinách předloktí. Určitě míč nezasahujeme ani palci ani lokty.
Hlavním předpokladem pro správné OOS jsou NOHY. Jedná se o včasné a rychlé přesunutí pod místo přibližného dopadu míče a zaujetí střehového postavení. Nejlepším scénářem je, že se do místa dopadu míče přesuneme tak rychle, že stihneme hrát míč v ose těla. Tedy, že sám sebe schová za míč.
Další alternativou jak hrát OOS je mimo osu těla. Tato varianta by se měla volit teprve tehdy, když není dostatek času na přesun do místa odbití. Jsme nuceni odbíjet míč mimo osu těla, „naúhlováním“ rukou a nelabilním střehovým postavením dolních končetin. Je nutné dodat, že tato varianta OOS je mnohem obtížnější, než odbíjet míč v ose těla.
V minulém článku jsem vynechal dělení přihrávky, což teď napravuji.

Z technicko-taktického hlediska dělíme přihrávku:
a) podle způsobu odbití

• odbití obouruč spodem – „bagr“, a to ve většině případů
• odbití obouruč vrchem – „kaple“, jen tehdy, pokud míč směřuje nad hrudník nebo dovoluje-li to prudkost letícího míče
• odbití jednoruč vrchem „kobrou“, pokud letící míč není tak prudký a dostatečně vysoký na to, abychom úder kobrou mohli zahrát nad úrovní ramen
• odbití jednoruč spodem, jedná se nejčastěji o přihrávku v pádu na umístěný servis k lajnám hřiště nebo mezi dva hráče
b) podle herní situace
• přihrávka po podání soupeře, příjem podání,
• přihrávku v průběhu rozehry – po různých herních činnostech jednotlivce, provedených soupeřem, při kterých míč přeletěl síť a po vlastním bloku.
c) Podle směru letu míče

• přihrávku na spoluhráče
• přihrávku, jako útočný úder, tzv. na první
• přihrávku k útočnému úderu, tzv. na druhou
 


 
Honza Q (17.08.2012 11:13:01) 
 Prostě naúhlovat a zobnout! 

strana: 1